Dnes bych vám ráda napsala něco o Angelině,naší Andulce.Tento článek sice nepatří k ranchi,ale snad to nebude vadit.
Angelinu,modrou Andulku vlnkovanou, máme už někdy od roku 2006.Tehdy jí naší sousedce přinesla na zahradu v tlamě kočka a jen tak tak že jí nezakousla.Sousedka jí sice zachránila,ale nechtěla,proto jí nabídla nám,místní malé Zoo.Samozřejmě že jsme neodmítli a Angelinu dali do klece.Byla načepýřená,netečná a vypadalo to,že stejně nepřežije.Ale povedlo se a za pár dní už od rána křičela na celý dvůr.Časem se naučila napodobovat skřípění brzd aut a dveří.Nejvíce nás však překvapilo,jak je ochočená.Nechá se hladit,brát do ruky,poskakuje vám po rameni,přistane na hlavě a zazpívá přímo do ucha.Nějakou dobu jí měl u sebe můj děda,teď jsme si jí ale vzali k sobě opět my.Kdo ví,kolik Angelině může být.Určitě to ale nebude žádná mladice.Každopádně učenlivá je stále,umí kývat hlavou na povel:-).V oblibě má také,jako většina zvířat,ničení věcí.Okusuje svoje bidýlka,sundavá krmítko a vyhazuje na zem většinu zrní.zk.napiš do komentáře ničitelka.Nedávno,když jsme jí pustili proletět,přistála přímo v knihovně BH na Valče(CC Arabka),pak zase na BH krabicích a nakonec začala oždibovat stěnu.
Předloni nám kamarád přivezl zelenou Andulku,vlastně Anduláka,aby měla Angelina společnost.Docela si spolu rozuměli,ale jednoho dne měli po ptákách:-D.Jejich klec jsme pověsili na obvyklé místo ven,ke vratům do garáže.Zatímco oni si tak prozpěvovali,otvírala jsme vrata,aby mamka mohla vyjet se skútrem.Ovšem sotva co jsem je zarazila,zvednul se vítr a průvan s nimi třískl přímo o klec.Ta spadla,Andulák odletěl kdovíkam a Angelina na naší třešeň.Poskakovala z větvě na větvičku a my věděli,že jestli popolétne o pár centimetrů výše a doleva,bude na sousedově zahradě,kde jí v životě nechytneme.Ale mamka jí naštěstí rychlým pohybem popadla,a tak jsme zachránili aspoň jí.
Vrchol byl,když nejspíše také někdy před dvěma lety,přistála našemu slepému kocourovi Filipovi(slepý je proto,protože na něm dělal pokusy myslivec,chtěla na něm myslím že cvičit svoje psy,tak aby neutekl.Nechápu,jak tohle může někdo udělat.Ale taťka ho zachránil a teď ho máme něco kolem 7 roku) na hlavě.V klidu si po něm hopsala,jakoby zapoměla,že stojí na kočce,svém úhlavním nepříteli.Odehnali jsme jí a dalšího dne pustili znovu.Tentokrát si to mašírovala přímo po zemi,opět kolem Filipa,který i přes svůj handicap po ní skočil a ulovil jí.Naštěstí jsme si toho všimli včas.Od té doby radši dáváme všechna ostatní zvířata od Angeliny pryč.
Andulka funguje většinou spolehlivě jako budíček,pokud jí nepřikryjeme dekou,okolo rozbřesku spustí svůj chvalozpěv a všechny v dosahu několika metrů tím vzbudí.
Omluvte případné chyby v článku,psáno narychlo!Momentálně nemůžu nikde najít foťák,takže fotky doplním během dneška!