5. dubna 2008 v 20:06 | Adéla
Trochu kratší.
Já:Když v tom se na silnici ozval rachot.
Linda:Meteore!Co to je?
Já:Linda se chvíli dívala na Meteora a pak rozhodla:
Linda:Pootevřu dveře a podívám se co to je.
Já:Linda pootevřela dveře a pak si vzpoměla na pana Hermana.
Linda:Pan Herman?No jasně,úplně jsem na něj zapoměla!
Já:Linda se opatrně plížila podél zdi až k bráně stájí.Herman zrovna vystupoval z auta a Linda si oddechla.
Linda:Pane Hermane!
Herman:Ano Lindo?
Linda:Tady straší!
Já:Hned jak to dořekla si ale uvědomila že to znělo moc dětinsky.
Heman:Straší?Haha.
Linda:No já jsem uklidila stáj,šla domů a pak se někdo začal dobývat do předsíně.Nikoho jsem tam neviděla a ze strachu jsem skočila z okna a bežela do stáje.U dveří do našho domu jsem spatřila nadpozemskou bytost.Byl to kůň s dívkou na hřbetě a okolo nich zářili jiskry.
Herman:Přeci jen se vrátili.Temné síly se probudili.
Linda:Kdo se vrátil?
Herman:Před mnoha lety tu žila dívka jménem Lída s koněm Meteoritem.Jednoho dne však zmizeli a nikdo je nikdy nenašel.Od té doby se tu v Jorviku občas zjevují podivné věci jako například Lída s Meteorem ale jako duchové.
Linda:Lída s Meteoritem!O těch jsem četla v novinách!
Herman:V novinách?Jakých novinách?
Linda:Jsou to hrozně staré noviny které se zničeho nic objevili v mém pokoji.
Herman:To je zvláštní.Ale teď musím odnosit pytle s krmení do stáje a pak hodlám opravit vrata stáje.
Linda:Jasně.
Já:Linda šla ke svému domu.Při pohledu na něj jí zamrazilo v zádech.V tom ale Linda zbledla.U vstupních dveří ležel diamant.
Linda:To-to n-není m-možné.Diamant!Ne co to plácám,je to jen obyčejný kámen a já ho vidím jako diamant protože jsem příliš unavená.
Já:Linda zastrčila diamant do kapsy a šla se projít.Došla k obchodu a tam koupila pamlsky pro Meteora.
Linda:Aspoň udělám radost Meteorovi.
Já:Už byla na mostě když si něčěho všimla.
Linda:Čerstvé koňské stopy?Kdo tudy mohl jet?Všichni jsou ještě doma a nikdo jinkdo jiný tu v Jorviku koně nemá.Až na tu holku na opačné straně pobřeží.Jedinou možností je ona.
Já:Linda se rozešla zpátky do stáje a ne louce před ní si sedla pod strom.Chvíli přemýšlela o tom dnešním ránu a pak vytáhla diamant z kapsy.
Linda:Ten diamant hřeje!Co je to tedy za divný diamant?A je to vůbec diamant?Podle mě patří té Lídě a ona se mi snaží něco říct.Stejně je to celé divné,jak by se mi mohl duch snažit něco říct?
Já:Linda se zvedla a odešla do stáje.
Herman:Vše v pořádku Lindo?
Linda:Ne tak docela.
Herman:Stalo se něco?Tváříš jeky kdybys viděla ducha.
Linda:Skoro jsem ho viděla.
Herman:Neblázni.Měla by ses radši věnovat Meteorovi.Nebo můžeš dát koním seno do výběhu.
Linda:Jo,nakrmím je.Skočím pro něj do seníku.
Já:Linda šla přes louku za stájí ale v tom ................
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ!
jupíííí to je super já byla strašně nedočkavá